Je to už pár let, to je pravda, ale tento zážitek si vybavím úplně při každém příletu na letiště. Noční letadlo z Valencie mělo zpoždění a my jsme neměli velkou rezervu na výstup. Jel nám totiž autobus do našeho rodného Brna. Jak už asi tušíte, doprava nám ujela. A protože byly autobusy beznadějně vyprodané, museli jsme čekat dlouhé hodiny až na první ranní spoj. Od té doby to děláme jinak. S věkem už jsme prostě pohodlní a tak jezdíme většinou autem, které si odložíme na hlídané parkování letiště Praha. Cena není moc za to že máte auto v bezpečí a čeká na nás a můžeme si jej vyzvednout prostě kdykoliv, protože nám neujede…
Cestování znamená poznávání nových krajů, zajímavých lidí, ochutnávání mnohdy zcela neznámých chutí a objevovani kultury, historie nebo překrásné přírody. Ne vždy člověk na těchto cestách zažije jen samé příjemné zážitky. I mně občas překvapila nečekaná událost, dotaz, nebo nepříjemnost z důsledku neznalosti řeči či zvyků lidí z druhé strany polokoule. A znovu bych si je už zopakovat nechtěla, to mi věřte!
Někdy je opravdu důležité si dobře rozmyslet, co si vzít na sebe do letadla. Od té doby, co jsme v lednu letěli zpátečním letem z Bangkoku do Prahy, už mám jasno. Mikina a deka z letadla ve dvacetistupnovém mrazu proste nestačí. Nebojte, nebudu vám tvrdit, že v letadle thajských aerolinií zapomněli zapnout topení. Stala se nám ale jiná věc. Letadlo neletělo přímo do Prahy; měli jsme plánovaný přestup ve švýcarském Curychu, který je mimochodem nejdražším městem na světě. Situace v Curychu však nebyla pod kontrolou. Přestup proběhl hladce a my jsme spokojení seděli v letadle švýcarských aerolinek. A tady vznikl problém. Při poslední kontrole těsně před odletem zjistili technici závadu na letadle, která neprošla přes velmi přísné bezpečnostní normy. Začalo jít do tuhého. Všichni cestující včetně nás museli opustit letadlo. V žádné bráně nebyl volný výstupní tubus, takže jsme vystupovali přímo v blízkosti ranvejí. Venku ukazoval teploměr minus 19 stupňů. Ten šok byste opravdu nechtěli zažít. Stačí si uvědomit, že před téměř 10 hodinami jsme odolávali thajskému horku přes 30 stupňů a teď nás atakoval pro našince neobvyklý mráz. Bylo nás tam víc, co na sebe do letadla ještě stihli hodit deku. Naštěstí jsme si ji mohli nechat jako suvenýr, jinak bychom snad zmrzli. Umíte si představit ten teplotní skok padesáti stupňů?
ČÍST Turecká Alanya: výlety do přírody i za historií
Pro každého, kdo se chystá do nějaké více exotické země, obzvláště do takové, kde se používá jiný druh písma, než latinka, mám malý tip: naučte se, jak se řekne v místním jazyce voda! Uvidíte, že se vám to může hodit! Jednou jsem totiž byla velmi šikovná… a ještě dnes, když si na to vzpomenu, dostanu žízeň a záchvat smíchu. Při přestupu na korejském letišti jsme měli chvíli času a dostali žízeň. Venku bylo dost horko. Nechtěla jsem riskovat pití vody na letištních záchodech. Sladké pití mi na žízeň nevyhovuje, a tak jsem v místním obchodě sáhla po litr a půl velké láhvi s čirou tekutinou, přesvědčena o tom, ze je to moje voda na pití. Ideály mě ale přešly hned po jejím otevření… Na žízeň to nebylo, na chuť už vůbec ne. Korejský alkohol z rýže s názvem soju si už nikdy nekoupím a vám ještě jednou radím, naučte se slovo voda. Já už ho mám vždy poznamenané v řeči země, kam se chystám, dlouho dopředu!
ČÍST Zlatý privat Praha 4 – když to srovnám s Bangkokem
A čím vás kdy nepříjemně překvapily situace během vašich dalekých cest? Napište nám, jestli jste se někdy na dovolené ztratili. A pokud máte nějaké historky s příjemným překvapením, určitě se se mnou o ně podělte!!