Šampaňské si dá málokdo, protože ho není moc a navíc je cenově výš, než ostatní šumivá vína. Důvodem je, že si na světovém trhu vín šumivá vína z francouzského kraje Champagne asi 100 kilometrů od Paříže vydobyla takovou proslulost, že jen ona se mohou nazývat šampaňským. To ale neznamená, že by jiné země neměly šumivá vína stejně kvalitní .
V sousedním slunném Španělsku se víno stalo naprosto běžnou součástí společenského života. Dalo by se přirovnat k pivu u nás. Jen s tím rozdílem, že víno je přece jen víc nápojem pro obě pohlaví, zatímco „pivní kultura“ je přece jen víc doménou mužů. Španělé si s gustem dopřávají skleničku vína k jídlu, což se mimo jiné odráží na mírné toleranci alkoholu v krvi u řidičů. Se sklenkou vína se tady prostě počítá. A španělská šumivá vína si místní dopřávají v kruhu přátel po návratu z práce v kruhu přátel a známých. A věřte, že Španělé jsou opravdu společenský národ, takže pro sklenku vína nikdy není dost daleko a vždycky se na ni najde chvilka času.
Francouzské šampaňské má jméno, stalo se námětem filmů a symbolem luxusu. Španělské šumivé víno oproti tomu je symbolem pohodových chvil tak, jak je máte rádi. Pít šampaňské v havajské košili a sandálech vypadá jako porušení konvencí, ale ve stejném úboru si naprosto v pohodě můžete si tento druh vína užívat. Pokud jste ještě neochutnali španělskou cavu, což je druh šumivého vína poprvé doloženého roku 1851, tak byste toto gurmánské opomenutí měli rychle dohnat. Josep Raventós totiž představil tato španělská vína už roku 1886 na světové výstavě v Paříži. Nutno dodat, že se s tímto druhem vína, jak jinak, nejdříve seznámil právě k oblasti Champagne. Metodu „výroby bublinek“ přenesl do své španělské domoviny s tím, že původně používal k výrobě španělského šumivého vína, jež později proslulo pod názvem cava, i stejné odrůdy. Byl to dost odvážný počin, ale vyplatil se. Tato španělská vína se vyrábějí stejným způsobem jako šampaňské, takže se můžete těšit na podobný chuťový zážitek. I cava má různé druhy suchosti, takže milovníci velmi suchých chutí sáhnou po láhvi Brut Nature s obsahem 3 g přírodního cukru na litr, zatímco suchá cava má obsah cukru mezi 17 – 32 g na litr. Existují i sladší typy, ale jejich výroba pomalu ustupuje.
Španělé jsou známi jako národ, který si podobně jako Italové umí užívat života. A protože vína, jak klasická, tak perlivá a šumivá, dělají hlavně pro sebe, tak se je nesnaží ošidit. Šidili by totiž sami sebe. Dobré víno chce čas, péči, píli a lásku. To všechno místní vinaři budoucímu nápoji poskytují. Ale chtějí nazpět svou odměnu. Do karet jim hrají stovky let znalostí a zkušeností. Nejstarší firma produkující ve Španělsku šumivé víno má historické kořeny v roce 1497. K tomu přidejme sluníčko dodávající díky fotosyntéze dostatek cukrů a kvalitní půdu. Ta má na svědomí, spolu s typem odrůdy, charakteristickou, a nutno dodat, že velmi příjemnou, chuť vína.
„Byl jsem ve Španělsku nesčetněkrát a jejich přístup k víno mi imponuje. Prostě se nestydí za to, že víno je součástí jejich kultury, ví, že ho mají výborné a přistupují k němu jako k normálnímu nápoji. Neopíjejí se, znají zrádnost alkoholu jako takového, ale umí si ho vychutnat. Pijí proto, že jim chutná a proto, že si užívají společnost přátel. Musím říct, že ve společnosti mých španělských přátel a vína, a my ženy dáváme přednost lehčímu šumivému, se rozplývají běžné denní starosti a já si tak nějak víc uvědomuji, že nejen prací živ je člověk,“ vyznává se z lásky ke Španělsku a tamnímu životnímu stylu obchodnice Martina P. „Mám mnoho důvodů se do Španělska vracet a sklenka šumivého vína mi i doma v Olomouci připomene tamní pohodové chvíle,“ dodává.
A co vy? jaký je váš názor na španělská, nejen šumivá vína?