Stavební zákon (Část 4, Hlava I, Díl 2, § 125) vlastníkovi nemovitosti nařizuje zajistit si dokumentaci skutečného stavu objektu, což může vyřešit pasportizace a pasporty.
Pasportizace neboli proces sběru informací o stavbách a samotná tvorba pasportů patří k základním činnostem při správě majetku. Díky pasportizaci může vlastník nemovitosti evidovat její technický stav, a na základě toho i plánovat další činnosti a procesy související se stavbou. Touto správou se pak prodlužuje nejen životnost stavby, ale především se zvyšuje, nebo alespoň udržuje, její hodnota.
Pro majitele a správce nemovitosti je pasportizace a aktualizace pasportů klíčovým nástrojem pro získávání základních informací o nemovitosti, a to především při řešení údržby, obnovy a modernizace, nebo při získávání technickoekonomických parametrů vztahujících se k informacím o výměrách a vybavení budov.
Soustavná péče o majetek znamená mít přehled o stavu majetku, a to především z pohledu technického stavu či technologického vybavení. Na základě aktuálních informací lze efektivně a hospodárně řídit provoz a správu daného majetku. Snadno lze plánovat generální či roční optimální potřebu oprav a údržby jednotlivých konstrukčních prvků a technologických zařízení.
Výsledkem pasportizace jsou jednotlivé pasporty popisující:
Pasportizace tak má své místo při finančním plánování, kdy se rozhoduje o investicích do obnovy a zhodnocení majetku. Hlavními body k posuzování jsou:
Pro družstva a společenství vlastníků má pasportizace uplatnění:
K důležitým faktorům, při rozhodnutí zavést pasporty, patří bezpochyby bezpečnost budov, která úzce souvisí s jejich technickým stavem, a díky efektivní správě, lze předejít i mnohým katastrofám a krizovým situacím.
Vzhledem k tomu, že nemovitý majetek se dnes považuje za ekonomické aktivum, tak správa majetku ve spojitosti s pasportizací a tvorbou pasportů, nabývá mnohem většího významu, a to nejen v zahraničí, ale i u nás. A navíc tím vlastník nemovitosti naplní literu zákona.